Medailové cíle? Bez tlaku by nás sport ani nebavil, říká Peter Draisaitl

Pane trenére, jak byste se ohlédl za náročnou letní přípravou?
Myslím, že zas tak náročná nebyla. Byli jsme na ledě šest týdnů a většinou jsme po každém týdnu měli dva dny volna. Měli jsme dost hráčů, juniory, míchali jsme sestavu sem a tam… Všichni jsme rádi, že máme připravu za sebou. Mohlo být lépe, mohlo být hůř. Teď nás zajímá, abychom si na začátek sezóny připravili to nejlepší. Od pátku se všechno bude řešit zase od nuly a my se těšíme, že teď konečně půjdeme hrát o body. Strašně rád vidím své hráče předvádět jejich nejlepší hokej, když o něco jde.

Jaký důraz kladete na výsledky v přípravě?
Já v přípravě výsledky nepotřebuju. Pro mě je důležité, jak ty zápasy vypadaly a hlavně jak jsme vypadali my. Víme, že ještě nejsme ve stoprocentním stavu. Přece jenom přesuny v sestavě byly u nás výraznější než třeba u jiných týmů, k tomu se přidala zranění a sestava se hodně míchala. Stoprocentní stabilita u nás ještě není a nemůže být, proto musíme být ve střehu.

Vaše mužstvo by chtělo předvádět o něco tvrdší hokej, který vám třeba v loňské čtvrtfinálové sérii se Zlínem chyběl. Cítíte, že máte hráče s tím potenciálem?
Jirka Vašíček s Collinem Valcourtem tyhle prvky určitě do naší hry přivedou. Ale to samozřejmě nebude stačit. Všichni se chceme nějakým způsobem vyvíjet a zlepšovat, je na nás všech, jak se se situací vypořádáme a popereme. Tvrdost se nedá položit na dva hráče, k té se musíme postavit týmově. A tak to bude.

Věříte tedy, že si na to hráči dokáží zvyknout?
Pozor. Já tady zase nechci tým, který by kolem sebe mlátil a dělal nějaké blbosti. Pro mě je tvrdost jenom jedna, která mě zajímá, a to je umět něco přijmout. Ne ji rozdávat. Určitě teď nezačneme mlátit hráče. Zákeřnost nenávidím, odsuzuju a takové věci nechci v hokeji vidět.

Přízeň fanoušků si musíme znovu získat

Loni celý hokejový klub zachvátila nováčkovská euforie. Nebojíte se, že by mohla opadnout?
Stát se může všechno. Určitě musíme být ve střehu a dávat pozor, aby se nestal ten nejhorší scénář. A sice, abychom si mysleli, že díky předchozí sezóně všechno zvládneme. Zase si musíme všechno od nuly vybudovat a jinak než přes poctivou a tvrdou práci to nepůjde. To je jasné.

A jak složité pro vás bude udržet si přízeň fanoušků?
Jak se nám to vyvinulo minulý rok, to byla fakticky famózní záležitost. S tím nikdo nepočítal. Teď je na nás všech, abychom na tom postavili něco pozitivního. Jestli si ale myslíme, že fanoušci na nás budou chodit, jakmile položíme nohy na led, tak to určitě nebude. V celé symbióze profesionálního sportu si nemůžete dovolit něco brát, jako že to je dané. Budeme muset zase předvést na ledě něco, co se bude divákům líbit, a znovu si jejich přízeň získat.

Cítíte se v Hradci doma?
Já osobně určitě ano. Už jsem tak dlouhodobě postavený, že když někam jdu, tak vím, do čeho jdu. Potom se ztotožním s tím, co dělám, a to velmi rychle.

Jádro týmu zůstalo stejné, přesto tým prošel obměnou. Jak jste spokojen s posilami?
Měli jsme vytipované určité parametry a kvality, které jsme na trhu hráčů chtěli najít. Zdá se nám, že jsme je našli. Jak jsem ale řekl, teď to ještě všechno nepasuje a budeme nějaký čas potřebovat.

Bylo důležité, že se osu kádru podařilo udržet?
Určitě jsme všichni byli strašně rádi, že nám podepsali Vydarený, Šimánek, Kudrna, Mertl… Že jsme je byli schopni v Hradci udržet.

Jednou z vašich posil je Collin Valcourt, aktuálně jediný Kanaďan v extralize. Jakou roli v jeho příchodu sehrál váš syn, který s ním hrál v týmu?
Prakticky žádnou, byla to spíš shoda okolností. Hledali jsme kluka, který se rád motá kolem brány, a já jsem měl vytipovaného jiného hráče, který ale neměl zájem. Pak se to vyvinulo trochu náhodou. Viděl jsem hrát Collina, když jsem se díval na Leonovy zápasy, takže jsem o něm aspoň něco věděl. Sáhnout jen tak do juniorky není nic jednoduchého, nikdy nevíš, co dostaneš. Musím přiznat, že jsem původně vůbec nepočítal s tím, že by byl ochoten přijet k nám do České republiky. Zas tak moc se to nestává.

Stejně jako loni budeme sázet na poctivý týmový hokej

Jak vůbec vzpomínáte na draft, kterým letos Leon prošel?
Rád a vždycky budu. Je to jeden ze zážitků, na které se jen tak nezapomíná. Těch pět dní, které jsme v Americe s rodinou strávili, bylo opravdu zajímavých a nezapomenutelných.

Jako celkově třetího v pořadí si ho vybral Edmonton. Má podle vás šanci prosadit se do sestavy?
Ano, popere se o to a zkusí se prosadit. Mám z klubu pocit, že mu dají férovou šanci, což mě nepřekvapuje, protože tam na mladé sází dlouhodobě. Už by s tím taky pomalu mohli něco vyhrát, že. (směje se) Myslím, že šanci dostane, a potom je to už jenom na něm.

Zvládnete sledovat jeho zápasy? Přes den Hradec, v noci syn?
Ne, to určitě nepřichází v úvahu. Já když nespím, tak nefunguju. Na zápasy v noci živě nekoukám, nedělá mi to moc dobře. Když mám výsledek a třeba vím, že kluk dojel domů z tripu, tak se na ně pak podívám zpětně. To samozřejmě budu dělat dál, v juniorce jsem za poslední dva roky viděl každý jeho zápas.

Vyprávěl vám už o nových zážitcích?
Nic moc. V létě tam zůstal, obstarali mu bydlení, a vlastně nedělal nic jiného, než že chodil na tréninky. Říkal, že to byla i celkem nuda. Sem tam vyrazili s klukama o víkendu někam do baru, ale jinak seděl doma a trénoval.

Zpátky ještě k vašemu týmu. V čem by mohl mít Hradec přednost oproti konkurentům? Na co budete sázet?
Nebudeme komplikovat jednoduché věci. Svoji sílu a konkurenceschopnost budeme hledat tam, kde jsme ji hledali minulý rok. Je to poctivý hokej, postavený na týmovém představení. Není to tak, že bychom se podívali třeba na Třinec nebo Spartu a řekli si, že budeme hrát to co oni.

Představitelé klubu před vás postavili úkol v podobě hry o medaile. Připouštíte si na sebe tlak, nebo ho nevnímáte?
Já si profesionální sport vůbec nedokážu představit bez tlaku. Nevím, jak by to mělo fungovat, to by nás snad ani nemohlo bavit. Ambice a cíle lidí okolo nás jenom beru, to mi vůbec nevadí. Já jenom vím, že o medaile se hraje někdy v roce 2015, pomalu v létě, až začne svítit sluníčko… (směje se) Teď mě zajímá vstup do sezóny a relativně brzo přijdeme na to, kam se můžeme zařadit, co nám chybí a co potřebujeme. Medaile mají ještě chvíli čas.