Diskuzní fórum

Jooooooo

A junior Zámečník

Ano Marcel hraje

Tak na marodce Kalina a jank

Šlapal a s peněz mtf 🤣

Silný 😀

Ono člověk normálně nevidí co stojí ne hraci ale to kolem jo anonjsou silní kluby co peníze mají samozřejmě ale tady se jde cestou na co máme to budeme mít a dle mého od začátku kromě menších ulletu a když se podívám nahoru do haly jak tam visí ocenění myslím ze je to dobra prace a cesta

A pokud se chceš držet tak aby jsi byl tzv v černých číslech no žádná lehká prace 😀

No tobě nikdo nepřidal v práci ? Tak hracum ano zvlášť se zvedalo minul rok. Po druhém místě navíc odměny Atd věci kolem nás se zvedají pro nás i klub inflace byla hochu hodně věci se mění 🤣

hele pardon ale asi si už nevidíš do huby, víš jak vypadá zpackaná sezona, a hlavně miluju tyhle kecy když se ještě hraje.

tak tohle už chápu a beru , já byla taky nešťastná, jak jsme lehli.....

Prosím té co to meleš ze si fans neváží to je kravina ! Jo můžou hrát blbě , ale tohle fakt asi nebude ten důvod 😵💫

Super 👍👍👍

Už jsem chytla signál dobrý 🤣

Mate někdo na o2 dnešní zapas ? Mě tam mountfield hk

tak jdeme na ně !!


dnes pro nemoc doma takže držím palce

A musel umět hráč i vypít pět piv za večer, aby přežil? Tehdy se chodilo hromadně...
„Chodilo se. Ale já měl spíš problém při přijímači. Když si nás nové vzali tihle Prajslerové do parády, měl jsem takové první poznání s alkoholem. Dopadl jsem špatně. Ale jinak to bylo v pohodě, chodilo se na večeře, ale nikdo vás k ničemu nenutil. Celkově byly týmy takové soudržnější. V autobusech se kecalo, hrály se karty. Dnes má každý sluchátka a telefon. Byli jsme víc spolu. Spíš by tam tehdy nepřežil nějaký solitér.“

Program oslav „Stadion v akci“
13:00 otevření haly
13:30 retro zápas
14:45 otevření fanzóny
15:45 autogramiáda
17:00 Mountfield HK - Olomouc

Nehodilo se?
„Moc sprostý. Přicházely stížnosti, že nejde, aby se hrál song, kde se zpívá, že je někdo denně vožralej.“

A ještě při profesionálním sportu...
„Právě, navíc sem chodily i děti. Derby s Pardubicemi se navíc nedohrálo... Všechno bylo divoký.“

Tomáš Martinec v extralize (1993-2006)
kluby: Hradec Králové, Olomouc, Karlovy Vary, Pardubice, Litvínov
zápasy: 495
góly: 104
asistence: 175
body: 279
Vzpomínáte i na bujaré oslavy, když jste do extraligy postoupili v Třinci? Vám bylo devatenáct, kolem mazáci typu Brázdy nebo Barty...
„Právě proto pro mě oslavy zase tak moc divoké nebyly. (usměje se) Navíc já nejsem zrovna slavící typ, my jsme to tak neřešili. Zato jsem hodně prožíval, když jsme sestoupili. To jsme za rok obrečeli.“

Vážně jste po sestupu brečel?
„Jo, to si pamatuju dobře. V baráži nás přeskočila Slavia s Vláďou Růžičkou. Pět sezon hrál v NHL, při té poslední si odskočil do Švýcarska na play off a pak šel hned do Slavie. V rozhodujícím zápase nám dal dva góly a my prohráli 5:6. Pískal rozhodčí Brada, trochu nás zařízl, ale to je jedno. Pamatuju si na Růžičku a jeho obrovskou hokejku. Dělal rozdíl, kdyby ho Slavia neměla... Jasně baráž vyhrál Vsetín už s Čechmánkem, Vlachem nebo Stavjaňou. Za rok pak vyhráli titul a odpálili tu svoji jízdu. No, nakonec si toho vybavím dost. Velmi dobře to, koho jsem v Hradci dřív hltal.“ (usměje se)

Koho?
„Hráče jako byl třeba Libor Hovorka, který dělá teď roky kustoda v Pardubicích.“

Pravda, legenda hradeckého hokeje a moc se to o něm neví.
„Velká hvězda, malinký fofrník. Když jsem přišel do kabiny, všem těmhle starším hráčům jsem vykal. Byla jiná doba, pomalu jsme měli strach je potkat. Postupová sezona byla skvělá, přišli jsme do týmu jako mladí kluci, já nastupoval s Alešem Zimou, tátou fotbalisty Davida, který teď hraje za Slavii.“

Jak dopadl Hradec v sezoně 1993/94
11. místo po základní části (týmy na 9.-12. místě hrály baráž)
3. místo v baráži (tři body za Slavií, znamenalo sestup, postoupily Vsetín a Slavia)
Co s vámi dělalo, že sedíte v kabině vedle Petra Prajslera? Přišel z NHL a kdyby neměl smůlu na zranění, mohl hrát v Bostonu obranu s Bourquem. Věděl, jaké je hrát v týmu s Gretzkym.
„Koukali jsme my mladí vyloženě s otevřenou pusou. Těmhle hráčům jsme vykali a báli se jim na tréninku sebrat puk. Vybavím si, že jednou jsem si to dovolil, nevím přesně na koho. Ale tu ránu přes ruce cítím pomalu ještě teď.“

Moc lidí Prasjlera už nezná. Vybavíte si, jaký to byl hráč?
„Úplně jiný, než jsme znali všechny ostatní. Za prvé obrovský chlap, taky si vybavím zvláštní hokejku z Ameriky, vrtule na čepeli... A byl důrazný. Hodně důrazný. Hrál ve dvojici s Brázdou, vzadu jsme měli dva obry. Pro soupeře museli být postrach. David Musil a další kluci jsou hodně tvrdí, ale když si vzpomenu na tyhle dva.“

Kam se Musil a spol. hrabou?
„Jo, byli daleko tvrdší. Ale zase jim to tehdy dovolovala pravidla, proto mohli tak hrát. Nepískalo se skoro nic, jen vyložené vraždy.“

Jak jste přežil, když měříte něco přes 170 cm?
„Sám nechápu. (usměje se) V první sezoně jsem přišel o zuby. Ruda Suchánek mě vzal hokejkou, takže bylo po nich.“

Taky docela velký chlap. Vážně tenhle obr hrál bez chráničů ramen?
„Jo, říkalo se, že je nenavlékl. (usměje se) No a přežíval jsem mezi nimi špatně a dojel na to. Byl jsem takový chromáček. V devatenácti jsem měl přetržený vaz v koleni, zlomeniny byly na běžném pořádku. Tenkrát se to ještě tak neumělo operovat, tyhle zákroky byly tak padesát na padesát, dlouhou dobu jsem čekal na ortézu a nikdy na operaci nešel. V Olomouci jsem pak měl prasklý obratel.“

Často se řeší, jestli by tehdejší hráči zvládli dnešní hokej. Schválně, zkusme to otočit. Přežil by Oliver Okuliar v extralize před třiceti roky?
„Nevím. (usměje se) Strašně těžké porovnávat, ale je zajímavé takhle přemýšlet. Dnes jsou hráči lépe připraveni po dovednostní stránce. Za nás se hodně hrálo, dělaly se všechny možné sporty. Něco jsme uměli taky, ale byli jsme spíš děti ulice s míčkem. I tihle řezníci, kteří po vás šli, byli v globálu šikovní. Spíš si říkám, že by tenkrát nepřežil ten, kdo neuměl dobře fotbal. V létě se hrál hodně, kdybych ho nezvládal, do týmu nezapadnu. Musel jste něco umět, aby vás starší hráči přijali.“

Martinec o devadesátkách v Hradci: Vše bylo divoké, sestup jsme obrečeli

Devadesátky jsou dávno pryč. Historky z divokého období ale nenudí nikdy. Hradec plánuje v neděli vzpomínat na 30 let starou sezonu, kdy Stadion postoupil do extraligy a zahrál si rok mezi elitou. Euforie? Extrémní! Ale pak došly peníze a zklamání se dostavilo taky velké. Byl u toho i současný kouč Mountfieldu Tomáš Martinec, tehdy devatenáctiletý útočník. Vybaví si zákaz písně od Kabátů: „Přicházely stížnosti, že nejde, aby se hrál song, kde se zpívá, že je někdo denně vožralej.“
V Hradci skončil trénink. Hlavní trenér Tomáš Martinec se rychle převlékl a přišel vyprávět o době, kdy platil za talentovaného mladého borce a začínal kariéru. Podívat se třicet let zpátky? Na návrat do devadesátých let kývnul. „Kvůli vám jsem musel zkrátit trénink,“ začíná naoko výhružně. Žertoval, nezkracoval nic.

Přidal nejdřív pár fórků, že si na nic nepamatuje. Ale vzpomínek má dost, to ukázal rychle. Až si pomalu připínáte ledvinku, natáhnete rifle nad pupík, zapnete šusťákovku a saháte na kartáč pod nosem. Byla jiná doba. O dost jiná.

„Moje góly za Hradec? Vybavím si ten proti Romanu Turkovi. Než k němu moje pomalá střela došla, on pořád stál. Asi byl překvapený,“ usmívá se. Sezona 1993/94 byla nejdřív pořádnou peckou, znamenala pro Hradec extraligu. Na dlouho poslední. Klub se po ní zhroutil.

Když hodím termín devadesátky, co se vám ve spojení s hokejem vybaví?
„Obdivoval jsem hráče jako Lemieux, Gretzky, Jágr. Hltali jsme je.“

Z teletextu?
„Postupně jsme se k NHL dopracovali. Ale dřív ne, vůbec. Dnes to zní možná zvláštně, ale vzhlíželi jsme hodně k ruským hráčům. Neměli jsme moc možnosti sledovat NHL a Rusáci byli dominantní. Makarov, Larionov, Krutov, Fetisov, Kasatonov hráli úžasně. Jak jsme se dostávali víc k informacím, objevovali jsme Messiera, Gretzkyho, samozřejmě Jaromíra Jágra. Hokej byl jiný, úplně jiný.“

Zkuste říct v čem, když se nebudeme bavit jen o rychlosti.
„Hrálo se všude na tři pětky. A viděli jste, že všichni hokej umí. Jen když jsem začínal, do základny se vybíralo. Dnes přemlouváme pomalu osmileté a desetileté děti, ať přijdou. Když má někdo trochu talent, přetahují si ho kluby, má agenta a od čtrnácti se řeší, jestli půjde do Kanady. Třeba teď jsme smlouvu s Adamem Novotným řešili rok. Je mu šestnáct, a jakmile máte trochu šikovnějšího kluka, působí jak zjevení. Tohle za mě nebylo, všichni uměli všechny sporty. V létě jsme hráli normálně proti fotbalovým týmům.“

Devadesátá léta mám na hokeji spojená taky s pachem cigaret na tribunách. Co vy?
„Jasně, v neděli máme vzpomínkový zápas. A dobře si pamatuju na dobu, jaký tady byl v sezonách 1992/93 a 1993/94 boom. Nejdřív jsme hráli o postup do extraligy, což nám vyšlo. Na tribunách bylo ještě víc než plno. Lidi stáli i v uličkách, nikam nešlo projít. Klidně na zápase mohlo být deset tisíc fanoušků. A jasně, kouř z cigaret jsme viděli i my. Taky se hrálo při zápasech ´Moderní děvče´od Kabátů. Ale to se zakázalo.“

Ahoj tak včera moc pěkný hokej fakt pěkný zápas z obou stran mělo to náboj rychlost i bitky pískání zkoumání a myslím si že jsme je slušně potrápili.

Rozhodčí to občas neměli ve svých rukách ale jejich práci jim občas nezávidím 🤣

Jediné co mě zarazilo je ze tým který je na prvním místě má takové persony hokejové dokáže tak rychle se dostat do nervozity a paniky viz Sedlák nevím myslím ze to vůbec nemá zapotřebí .
Zohorna vzkaz pro tebe …rada ti na dětech ukazu jak vypada když se chce někdo dostat z držení třeba maminky jak sebou ditko trhá a chce se vymanit. Ty jsi držel a dobrovolne 🤣🤣🤣